fbpx

Lunárních cyklů je třináct a i pro přírodu je třináct období přirozenějších

Zveřejněno: 22. 11. 2018
Přečteno 1109x

V minulosti se rok nerozděloval na 12 měsíců, jak jsme na to zvyklí dnes, ale reflektoval cykly, které se pravidelně opakovaly v přírodě. Dělení roku na měsíce je výdobytkem moderní doby, který nám usnadňuje plánovat schůzky a neztratit se v našich diářích. 

Související…

Jsem žena #jsembohyne: Projekt, který se opírá o ženské archetypyProč by v sobě ženy neměly potlačovat archetypy bohyňJsem malířka, provokatérka, máma od dětí i smutná Amazonka

Pokud bychom se chtěli dál řídit slunečním cyklem, pracovali bychom se slunovratem a rovnodenností tak, jak to dělala většina původních domorodých společenství. Potom bychom měli 4 nebo 8 ročních období. Jednadvacátého století se také dožilo jen několik pohanských svátků, jako je Imbolc (Hromnice), Beltane (Pálení čarodějnic), Lammas (Dožínky) a Samhain (Dušičky). 

Třináct bohyň

Projekt Jsem žena #jsembohyne se nesnaží o násilný návrat k tradicím a předělávku kalendáře, právě naopak. Snaží se o propojení přírodních rytmů bez omezení našeho fungování v dynamické moderní době. I proto bude pracovat s dvanácti měsíci kalendářního roku. Ke každému z nich pak bude přiřazena jedna slovanská bohyně. Tyto "patronky" odpovídají danému času v roce a jejich prostřednictvím poznáme, jak o přírodě, duši a rituálech přemýšleli naši předci. Jenže tím to nekončí. Ano, je důležité vycházet z tradic, ale v dnešní době je důležitá jejich reflexe a zasazení do současného kontextu. Proto nás projekt seznámí ještě s jednou bohyni. S bohyní číslo třináct. Bohyní přerodu a transformace, která nás vlastně oním světem bohyň provede.

 

Cílem projektu je postavit bohyně zpátky nohama na zem a umožnit jim získat si ve společnosti své místo.

Co si pod pojmem bohyně představujeme dnes a co si chceme představovat do budoucna? Ze slova "bohyně" se kvůli moderním šarlatánům poslední dobou stává otřepané klišé a spíš než úctě se těší posměchu. Cílem projektu je postavit bohyně zpátky nohama na zem a umožnit jim získat si ve společnosti své místo. 

Třináct cyklů

Navíc, chceme-li měřit čas spíš "ženským" způsobem, měli bychom pracovat více s cykly měsíce a zde se znovu potkáváme s mystickým, křesťanskými předsudky zatíženým číslem 13. V jednom kalendářním roce totiž máme ne 12, ale 13 lunárních cyklů. Podíváme-li se pak na samotné slovo "měsíc", určitě nás napadne, že by mohl vycházet právě z délky lunárního cyklu, která je 28 dní. Lunárních měsíců je potom v roce skutečně 13, což odpovídá přirozenému cyklu jak na nočním nebi, tak v ženském těle. "Lunární" energie se mimochodem přisuzuje i ženskému neboli jinovému principu vesmíru.

Ztracenou tvář bohyně můžeme spojovat s návratem ženské síly a úcty k ženskému tělu a principu.

Třináctá bohyně v projektu symbolizuje posun "za" abstraktní měření času pomocí 12 měsíců směrem zpět k přirozenějšímu cyklu. Odkrývá nám jakousi skrytou nebo spíš ztracenou tvář bohyně, kterou můžeme spojovat s návratem ženské síly a úcty k ženskému tělu a principu.

lilia

Projekt Jsem žena #jsembohyne bude postupně během roku zasvěcovat čtenáře a diváky do světa staroslovanských archetypů a jejich proměnlivých tváří. Asi můžeme prozradit, že třináctou bohyní bude Lilia Khousnoutdinova, historička, odbornice na gender a hlavně novodobá kněžka zkoumající staroslovanské bohyně a jejich relevanci pro moderní české ženy. Pohanskými náboženstvími se zabývala během svých studií na Oxfordu, vývojem ženských společenských rolí na London School of Economics. Ve spolupráci s psycholožkou Kateřinou Kramolišovou napsala knihu Novodobé ženské rituály

Spojení tváří

Lilia, která propojovala právě archetypy jednotlivých bohyň s 12 úspěšnými českými ženami, sama říká, že to byl takový multi-dimenzionální puzzle, a nesmírně se těší na to, že skrze jejich tváře budeme prozkoumávat ty hlubší uvnitř nás samých – tváře bohyň a odkaz našich staroslovanských předků.

Zajímá mě moudrost, kterou můžu já coby dnešní moderní žena načerpat z odkazu svých předků.

Když se totiž v dnešní době řekne "bohyně", většině lidí vytane na mysli bohyně Afrodita, Brigit nebo Freya, slovanské bohyně se u nás paradoxně netěší takové oblibě jako bohyně řecké, římské a keltské. „Přitom zde máme neuvěřitelně bohaté dědictví příběhů, rituálů a hlavně archetypů. Nepotřebujeme vůbec hledat ‚v zahraničí‘. Věřím, že pro slovanské ženy může být velice inspirující objevovat právě ‚domorodé‘ bohyně, a tak si uvědomit, jak silné mytologické kořeny zde máme,“ říká Lilia.

„Mým cílem určitě není pokus o historickou rekonstrukci ani se v projektu nesnažím o nějaké oživení staroslovanských bájí. Zajímá mě moudrost, kterou můžu já coby dnešní moderní žena načerpat z odkazu svých předků. Jsem přesvědčená, že pro dnešní dívky a ženy je velice důležité mít k dispozici různorodé zdravé a silné archetypy toho, co všechno ‚žena‘ může být. Obzvlášť v dnešní zmatené době, kdy se často ztrácíme v tom, co je a není naše role.“ Moderním jazykem bychom bohyně tedy mohli označit za jakési "role models", které můžou posloužit čtenářkám jako průvodkyně jejích vlastním vnitřním světem, a pomoct jim nalézt v sobě samých opěrné body a zdroje inspirace.

foto: Vesna, zdroj: Jsem žena #jsembohyne

Klára Ponczová

Klára Ponczová

Klára odešla pracovat z Googlu za bar, z baru do školky a ze školky do Flowee. Občas se jí teď stýská po dětech. A alkoholu.

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.